ZAHRADY BŘEVNOVSKÉHO KLÁŠTERA

Rozlehlá terasovitá zahrada má výměru 12,4 hektaru a nachází se ve svahu v nadmořských výškách od 325 do 368 metrů. Díky několika úrovním je velmi přehledná a z nejvyšší terasy můžete vidět téměř celou plochu zahrady. Poskytuje také různorodé podmínky pro pěstování dřevin i dalších rostlin. Skládá se ze tří zahrad: klauzurní zahrada, horní sad a lesní zahrada.

Terasové členění a koncept barokní zahrady vznikly v 18. století. Tehdy měla zahrada část veřejnou, klausurní a hospodářskou. Klausurní zahrada přiléhala k budovám ze severu, v její těsné blízkosti byly zahrady užitkové a okrasné jako Šudovka, Kuchyňská, Provizorská, Správcovská, Převorská a Farská. Na třetím nádvoří na západ byl Rajský dvůr.

Klášter byl v minulosti hospodářsky soběstačný. Předpolí kláštera tvořil velký hospodářský dvůr s pivovarem, ovčínem a velkou užitkovou zahradou včetně velkého pivovarského rybníka a sádky. Klášterní komplex dosahoval až k ulici Bělohorské, kde dnešní kulturní dům Kaštan býval hostincem při dvoru klášterního pivovaru. Areál byl uzavřený do sebe a obehnaný ohradní zdí.

V 50. letech s výstavbou ulice Pionýrů (dnes Patočkova) byly zbourány všechny hospodářské objekty i ohradní zdivo a byl necitlivě upravován původní velký rybník. Byl tím zcela zničen celkový krajinný ráz okolí kláštera. Vše dovršila stavba sídliště a k němu vedoucí komunikace v okrajové východní části v 70. letech dvacátého století na místě původní břevnovské návsi.

V letech 1990 až 1995 došlo k rozsáhlé rekonstrukci budov. Po mnoha dílčích úpravách vznikla komplexní studie „Úpravy předpolí břevnovského kláštera sv. Markéty“. Studie řešila také sjednocení různorodých ploch zeleně v jeden organický celek. Návrh obnovy vycházel z náznaku historického stavu z období vrcholného baroka a navrhoval zjednodušenou formou rehabilitaci původní zničené podoby klášterního předpolí. S obnovou bylo započato roku 2003. Původní barokní užitková zahrada byla pojata zjednodušeně jako užitkové sady.

Obnoveny byly také vodní plochy - Markétské rybníky a potok Brusnice. U rybníka Velká Markéta je umístěný altán, evokující rybářský domek, původně situovaný v těchto místech. U rybníka stával také dnes již zbouraný pivovar. Protékající potok Brusnice byl vyveden z trubek zpět do krajiny, uplatnily se dřevěné mostky a lávky. Břehy byly přirozeněji modelovány, byla osazena nová břehová vegetace.

REVITALIZACE ZAHRAD 2007 – 2012

V březnu 2012 byla dokončena první etapa revitalizace zahrad, . Byly opraveny tyto části zahrad:

Klauzurní zahradě byla rekonstruována oranžerie a přilehlé okolí včetně cihlových terasových stěn, schodišť, páteřní cesty a objeveného vodního rezervoáru s fontánou. Rekonstruovány byly terasy a schodiště, původně zarostlé náletovými dřevinami, trávníky byly přetravněny a dohnojeny. Velká část dřevin byla přestárlá, přesto nedošlo ke zbytečnému kácení, ale pouze k dosázení nových ovocných dřevin. Na terase oranžerie bylo vysazeno padesát nových jabloní.

Horní sad byl celkově velmi zanedbaný. Byly zde vysazeny více než tři stovky nových ovocných stromů, zejména jabloní, hrušní, slivoní a třešní původních starých odrůd. Bylo rekonstruováno téměř 1400 metrů masivních opukových ohradních stěn, obnoveny mlatové cesty a provedeno zatravnění.

lesní části zahrady byla rekonstruována parková cesta s terénním schodištěm a veřejným osvětlením. Plánuje se prořezávka dubů a vybavení mobiliářem (lavičky, odpadkové koše).

Investorem revitalizace klášterní zahrady je Benediktinské arciopatství sv. Vojtěcha a Markéty. Většina peněz na opravu je hrazena z fondů EU (85 %), zbylých 15% hradí opatství. Městská část Praha 6 se podílí na financování  7,5 procenty, což je 7,5 milionu Kč. První etapa revitalizace stála 76,2 milionu korun.

Druhá etapa rekonstrukce by měla obnášet dokončení oprav terasových zdí, výsadbu vinné révy s trelážemi a okrasné výsadby, dokončení parkových cest a parkový mobiliář. Rozpočet činí 50 milionů korun.

zahrada

 

 

 

 

 

ORANŽERIE V ZAHRADÁCH BŘEVNOVSKÉHO KLÁŠTERA

Oranžerie, která vznikla podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, byla v havarijním stavu již od druhé světové války. V březnu 2012 byla ukončena rekonstrukce podle zachovalých plánů z roku 1945, kdy byla ještě před zřícením architektonicky zaměřena.

Při rekonstrukci se pracovalo s fotodokumentací, ale pomohly také vzpomínky syna posledního zahradníka pracujícího v klášteře. Zahradník Karel Morávek se obnovy oranžerie nedožil o jediný měsíc. Zemřel 1. února ve věku 91 let a jeho smrtí skončily více než tři staletí trvající zahradnické služby jeho rodu pro břevnovské benediktiny.

Opravené jsou také zdi ohraničující areál kláštera i opěrné zdi vytvářející zatravněné terasy. V horním sadu klášterní zahrady byly desítky starých a nemocných ovocných stromů nahrazeny novými stromky, mezi nimiž jsou třešně, hrušně, jabloně, moruše a další původní druhy.

První fáze oprav zahrady stála 75,6 miliónu korun. Investorem je Benediktinské arciopatství, které většinu peněz získalo ze strukturálních fondů EU. Autorem projektu je společnost Atelier M1 architekti.

Vzhledem k rozsahu poškození oranžerie bylo od začátku jasné, že půjde spíše o repliku než o rekonstrukci. A stejně tak bylo zřejmé, že už pravděpodobně nikdy nebude sloužit svému původnímu účelu, tedy coby skleník k pěstování subtropických rostlin, zejména citrusů (proto oranžerie). V současných ekonomických podmínkách majitelů by takové využití bylo jen těžko představitelné. Výsledná realizace má posloužit jako prostor pro shromažďování, výstavy, práci či odpočinek.

Při práci se ukázalo, že původní koncept budovy byl mimořádně kvalitní a podle dnešních měřítek vlastně i ekologický. Stavba je ze severní strany zakousnutá do skalnatého svahu, od kterého je oddělena servisní chodbou. Hlavní prostor oranžerie je přístupný z chodby skrz masivní zeď. Ta, vystavena slunečním paprskům skrze prosklenou, nakloněnou fasádu, je schopna akumulovat velké množství tepla, které pak dokáže dlouhý čas zase vydávat.

Jižní fasáda je zvenku pokryta překrývajícími se šablonami z ručně vyrobeného skla (není tak úplně rovné jako to průmyslově vyráběné), vnitřní, druhotné zasklení je vsazeno do dřevěných rámů, přičemž každé druhé okno je otvíratelné vyklopením směrem dovnitř. Ve vnější skleněné vrstvě jsou pak drobné otvíratelné části, ventilačky, jejichž pomocí je možné interiér provětrávat i v nepřítomnosti uživatelů. Podobně lze provětrat hlavní místnosti bývalých skleníků skrze malé čtvercové otvory a výklopnou část dveří vedoucích do chladnější chodby. Budova je tak vybavena systémem, který jí umožňuje odolávat velkým vedrům a efektivně využívat tepelné zisky v zimě.

Rozpoznatelné současné zásahy tvoří pouze železnými pláty zakryté kanály v podlaze pro budoucí vedení kabelů (aby se nemuselo sekat do zdí), vodorovná tyč pod stropem pro zavěšení světel či výstavních panelů nebo průmyslové radiátory pod okny pro nový rozvod tepla (dříve byla budova vytápěna krby a horizontálními kanály rozvádějícími teplý vzduch do obou křídel oranžerie z centrální haly).

Nové jsou zavěšené lampy a technické zázemí z betonu, zakutané do skály – toalety, sprcha, kuchyně, kotelna a technická místnost. Sociální zázemí je hned dvojí, v budoucnu tak mohou v oranžerii probíhat dvě samostatné akce zároveň.

Za pozornost stojí úpravy vnějšího okolí stavby. Například dvě menší nádrže na vodu nebo dosti hluboká nádrž, objevená nedávno před vstupem do oranžerie, která byla upravena do podoby fontány.

Schody ve vstupní dvoraně objektu vedou do zpřístupněné jeskyně. Pozoruhodné je také svedení vlhkosti z výše položených svahů skrze dřevěné chrliče podepřené železnými stojkami nebo napojení stavby na terén pomocí štěrkové obruby.

„Nejpoučnější pro nás byla skutečnost, že se budova dá znovu postavit z primitivních materiálů, jako je zdivo, rákos, omítka nebo skleněné šablony,“ popisuje své dojmy z rekonstrukce architekt Pavel Joba. „Dobře funguje i bez použití klimatizace a slaboproudé technologie.

 

Současné využití oranžerie


Pravé křídlo oranžerie je  pronajato, levé křídlo bude sloužit jako výstavní prostor a pro veřejnost bude otevřeno od prosince 2012 v době konání výstav.

 

 

 

 

 

Informace o rekonstrukci oranžerie  jsme čerpali  zejména z denního tisku

 

Sdružení Tejnka

         Napište nám

@