- Vytvořeno: 23. leden 2023
- Zobrazení: 370
Všichni tančí – všimli jste si toho také? Možná je to důsledek populárních televizních soutěží, možná lidé hledají jiný způsob, jak se hýbat, když je přestane bavit běhání v parku nebo je v tom trocha nostalgie po starých noblesních časech. Pokud také přemýšlíte, že se naučíte pár figur a stanete se králi plesů, není nic jednoduššího. Kurzy společenských tanců můžete absolvovat přímo v Břevnově, v historickém sále Na Marjánce. Protože už to mám za sebou, ráda bych se s vámi podělila o pár postřehů.
Na nápad dohnat resty z mladých let a naučit se tančit nás s manželem přivedli břevnovští sousedé. Evidentně v tom nechtěli být sami, a nám vidina podpory ze strany kamarádů také dodala odvahu. Lákavá byla také skutečnost, že taneční kurzy probíhají na Marjánce, tedy v naší čtvrti, a že sál přímo sousedí s populární hospodou, ve které jsme po tanci mohli rozebrat záludnosti nových figur a obnovit energii i sebevědomí. Naše taneční skupina se časem rozrostla až na pět spřátelených párů, slabší jedinci ale odpadli už po prvním ročníku. My vydrželi až do pokročilých, což by mělo znamenat, že kdykoli zazní hudba, jsme králi parketu. Tak tomu opravdu není! Těžce vydřené figury jsou už zase zapomenuty, ale přesto jsem ráda, že jsem byla při tom. Proč? Důvodů je víc.
Je hezké jednou týdně se pěkně obléci a nazout taneční botky. Ještě lepší je vidět ve společenském svého partnera (muži se obvykle hezky oblékají jen na svatby a pohřby).
Je to zábavné. Hlavně díky osobě Miroslava Brožovského, který taneční školu ASTRA vede, a v našem případě i díky jeho partnerce a břevnovské sousedce Alici Laksarové.
Sáhnete si na dno. Naučit se tančit je dřina, pravděpodobně se po většinu času budete cítit trapně a neschopně. Muži se mohou nadít potupného tance s tanečním mistrem v roli partnerky, ženám to na podpatcích klouže. Občas někdo upadne… Ale v tomto případě stoprocentně platí „co tě nezabije, to tě posílí“. Po tomto zážitku vás hned tak něco nerozhází.
Výuka tance je zatěžkávací zkouškou pro partnerské páry. Když to dopadne dobře, společné utrpení váš vztah zocelí, možná se ale kurzy prohádáte (jeden z vás dvou za to může, že vám to tak nejde). Ale vězte, že když získáte základní jistotu a zahrají vaši oblíbenou skladbu, je kroužení parketem v náručí svého partnera opojné.
Zkrátka stojí to za to! Chcete-li to zkusit taky, podívejte se na web Školy tance Astra Praha. Zcela jistě vás čeká spousta nových zážitků.
Daniela Šálková
Jak to vidí další absolventi z řad Spolku pro Břevnov:
Pa-špi-špi. To je bohužel asi to jediné, co zůstalo z tanečních figur nezapomenuto – zkratka, která pomáhá zapamatovat si správné kroky: pata, špička, špička (a neptejte se mě, k jakému konkrétnímu tanci se vztahuje). Tři taneční sezony v sále Na Marjánce naštěstí zůstaly trvale zapsány alespoň v mém srdci. Díky vlídnému, chápajícímu a taktnímu přístupu pana Brožovského a paní Alice byly naše nedělní večery téměř bezbolestné, vlastně jsem se na ně těšil a tak trochu se mi po nich stýská, užili jsme si při nich i dost legrace. Jen se obávám, že kdybych se rozhodl pokračovat, musel bych – na rozdíl od své taneční i životní partnerky – zpátky mezi začátečníky. Sice bych si některé tance typu polka či valčík protentokrát už odpustil, zato waltz, slowfox, quickstep... ach, kéž bychom opět pluli v jejich rytmu sálem!
Marek Šálek
Tanec mám rád a skoro bych řekl, že mi i jde, ale to se týká pouze čistě základních figur. Jakmile se začnou nabalovat figury další, tak kromě počítání rytmu v hlavě, abyste stále šli do hudby, je potřeba koordinovat i nové taneční kroky včetně pohybů rukou, a to už někdy bývá problém. A protože je moje přítelkyně a taneční partnerka bývalou závodní tanečnicí, neprošla moje žádost, abychom kurzy tance na Marjánce začali úplně od začátku. Kvůli tomu jsem pak v pokročilých lekcích zažíval občas pocity zmaru, které vedly ke skutečnosti, že jsme si u pana Brožovského objednali i několik individuálních lekcí, abych látku dohnal. Byl to dril, který ale pomohl, a já si díky individuálkám aspoň na chvíli připadal jako na tréninku závodního páru.
Shodou náhod jsem ke stejnému tanečnímu mistrovi (Miroslav Brožovský) chodil už v patnácti do klasických tanečních, tehdy ještě do budovy Autoklubu ČR v Opletalově ulici. Umístění nynějších tanečních do sálu na Marjánce přímo na Bělohorské má několik výhod. Jednak se jedná o mimořádně hezký sál v secesní výzdobě s postranními galeriemi, který vznikl roku 1909 podle projektu Aloise Dobra přestavbou staršího sálu. Za druhé má samotný hostinec na Marjánce velkou historickou tradici, čehož dokladem je staropražská píseň Na Marjánce, na Marjánce, tam se tancuje. Sál byl svého času největším shromažďovacím prostorem v Břevnově, a dost možná stále ještě je. A konečně za třetí to máte z domova kousek, což s sebou přináší zvláštní pocit, že podobný typ zážitku, tedy tanec v honosném sále, který většinou máme spojen s centrem Prahy, se nachází i přímo tady.
Michal Volf
______________________________________________________________________________________
