- Vytvořeno: 29. srpen 2011
- Zobrazení: 2973
Kdysi v této rovinaté krajině polí a políček stávaly pouze dva velké a staré stromy - dub a třešeň. Jejich rozložité koruny nabízely lidem, kteří se lopotili na polích ochranu a příjemný odpočinek v době veder a náhlých dešťů. Svým zpěvem zde obveselovali slavíčci uhnízdění ve větvích stromů. Idylický kout si prý oblíbil i tehdejší majitel panství hrabě Gothard Florián Žďárský ze Žďáru. Byl to prý on, kdo zde v roce 1589 na čtvercové ploše dal vysázet a hlubokými příkopy obehnat borovicový a dubový lesík. Ten rostl a mohutněl, ovšem místo slavíčků v něm našli zalíbení špačkové, krkavci, kavky a vrány, kteří polím potažmo úrodě převelice škodili. A protože všechny pokusy škůdce zlikvidovat skončily neúspěchem, odmítali sedláci svá políčka osévat. V nouzi nejvyšší prosil hrabě Žďárský Boha o pomoc. A ta přišla v podobě mohutné vichřice, krupobití a obrovského přívalu vod. Škůdci do jednoho byli pobiti. A od těch dob se prý zdejšímu Hájku škodné ptactvo vyhýbá.
