Historie osady Tejnka

Osada Tejnka samostatně existovala 200 let. Byla situována zhruba na třetině plochy dnešního Břevnova: mezi ulicemi Tomanova na jihu a Bělohorská na severu, na východě končila na úrovni Dlabačova.

Z historie Tejnky

Když byl roku 993 českým knížetem Boleslavem II. a biskupem Vojtěchem založen nedaleko Bílé Hory Břevnovský klášter, bylo do jeho okolí přilákáno nové osídlení. Jednalo se především o zemědělce, hospodáře či řemeslníky, kteří měli zajišťovat pěstování plodin a chov dobytka, a to nejen pro vlastní spotřebu, nýbrž také za účelem prodeje a následného výdělku. Vzniklo několika osad či usedlostí, jejichž pole působnosti se zaměřovalo především na provozování vinic a produkci vína. Mezi prvními takovými usedlostmi jmenujme dvě nejvýznamnější – usedlosti Liborka a Závěrka, k nimž později přibyla usedlost Týnka (později Tejnka).

Usedlost Liborka se nacházela na úrovni dnešní ulice U Dvora. Získala jméno po Liboru Ubellovi, který zde v polovině 17. století nechal postavit kapli zasvěcenou sv. Liborovi. V ulici U Dvora lze dodnes nalézt pozůstatky usedlosti.

Závěrka vznikla pravděpodobně v 17. století a byla majetkem Břevnovského kláštera. Jméno Závěrka nesla vinice se zájezdním hostincem č. p. 276 pocházejícím z 18. století i dům výběrčího mýta č. p. 277. Dvorec byl zdemolován ve 20. století a jeho jméno dnes připomínají názvy okolních ulic. Kolem usedlostí vznikala drobná zástavba, jejíž zbytky se zachovaly dodnes například v ulici Za Strahovem.

Přesný letopočet vzniku usedlosti Tejnka neznáme, víme ale, že ves i dvůr byly v držbě břevnovského kláštera již koncem 13. století.V této době byl tento dvůr nositelem výrazného hospodářského významu. Nacházela se zde přilehlá vinice, byla zde chována hospodářská zvířata a byla zde provozována dokonce cihelna.S postupujícím časem se okruh a množství hospodářské činnosti rozšiřoval a okolo poplužního dvora se mohla rozrůst celá usedlost, a později i obec. Ta v průběhu své existence získala v Břevnově mezi ostatními usedlostmi výsadní postavení.

Na počátku 15. století nastala éra husitských válek, která neminula ani Břevnov. Ten se stal terčem husitských nájezdů kvůli své dominantě – Břevnovskému klášteru. Tato církevní instituce byla nájezdnickými vojsky vypleněna a podobnému osudu se nevyhnuly ani přilehlé statky, dvory a usedlosti, Tejnku nevyjímaje.

Nejen co do délky trvání, nýbrž také co do intenzity bojů předčila následná Třicetiletá válka ty husitské. Nejcitelnějším projevem tohoto celoevropského konfliktu byla pro Tejnku samozřejmě bitva na Bílé Hoře, která ve velmi výrazné míře dala obyvatelům Břevnova pocítit plenění či rabování cizích vojáků. Domácí vojska byli obyvatelé Břevnova povinni ubytovat a živit.

Od 17. století začaly Tejnkou putovat tisíce poutníků po poutní cestě do kláštera v Hájku.  

Od 18. století se mění charakter místních dvorů, statků a usedlostí. Ty již přestávají být využívány ke svým původním účelům a získávají spíše charakter letních sídel. Důsledkem těchto změn dochází také k rozrůstání a rozvoji některých usedlostí. Jednou z těchto nově se rozvinuvších usedlostí byla také Tejnka. Počátkem 18. století se okolo ní rozrostla celá stejnojmenná osada. Nově vzniknuvší osada zahrnovala nejen původní usedlost, tzv. Starou Tejnku, nýbrž také dvě původní břevnovské usedlosti, které byly na Tejnce doposud nezávislé – byly to usedlosti Závěrka a Liborka. Tejnka tak pohlcením dvou zmíněných usedlostí získala na rozloze. Rozkládala se již na bezmála třetině dnešního Břevnova – mezi současnými ulicemi Tomanova na jihu a západě a Bělohorská na severu a západě a dnešním Dlabačovem na východě. K Tejnce patřila i Konigsmanka (lidově Kylismonka), bývalá vinice šlechtice a doktora práv Mikuláše Konigsmana.

V polovině 18. století Evropou zmítala Sedmiletá válka, v jejímž důsledku vyhořela tzv. dolní hospoda (dnešní hospoda U Kaštanu), která byla součástí původního poplužního dvora Tejnka a pozdější tzv. Staré Tejnky, tedy původní středověké části této osady. Roku 1805 hospodu U Kaštanu Břevnovský klášter, jenž byl doposud jejím vlastníkem, prodal.

Počátkem 19. století, byla Tejnka jednou z největších a nejlidnatějších břevnovských obcí s významnou ekonomickou aktivitou.  Na přelomu století žilo v Břevnově celkem asi 860 lidí: 440 ve Velkém Břevnově, 60 na vinicích pod Andělkou, 200 v Tejnce s Liborkou, 120 v Malém Břevnově a 40 na vinicích Kneislovce, Spiritce a Císařce.

7. září1848 byla v Břevnově zrušena robota, která byla organizována primárně Břevnovským klášterem a statky či osadami v jeho správě. Téhož roku byly obce ustanoveny jako samosprávné a mohly si zvolit své první starostya další zastupitele. V důsledku těchto významných politických změn vznikla na území dnešního Břevnova jediná katastrální obec, tzv. spojené břevnovské obce (tzv. Velký Břevnov – původní osídlení okolo Břevnovského kláštera, tzv. Malý Břevnov – relativně mladá zástavba okolo Bílé Hory, Tejnka a Horní Liboc), tyto obce měly společného starostu.

Osada Tejnka prožívala i s celým sousedním Břevnovem v 2. polovině 19. století svůj zlatý věk. Roku 1868 zde byl založen c. k. poštovní úřad Tejnka, což byla v celých spojených obcích Břevnovských jediná pošta. Prakticky si tak tato osada utvrdila své již tak výsadní postavení v rámci Břevnova.

Zatímco v 1. polovině 19 století se počet obyvatel Tejnky nijak dramaticky neměnil, v polovině druhé zde můžeme zaznamenat výraznou stavební explozi a přísun obyvatelstva. Tejnka byla se tehdy stala největší, nejlidnatější a nejrychleji rostoucí obcí ze všech čtyř spojených břevnovských obcí. Na přelomu 19. a 20. století tak měla o přibližně 1000 obyvatel více než původní Břevnov.

2. polovina 19. století se v Břevnově vyznačovala také zakládáním mnoha spolků či sdružení, z nichž valná část byla spojena s Tejnkou. Například v roce 1863 byla založena v Tejnce beseda, tedy společnost, v které by uvědomělí občané ducha národního pěstovali a dobrou četbou, deklamováním, zpěvem a přátelským hovorem srdce zušlechťovali, či roku 1884 tzv. Dámský odbor Ústřední Matice školské. Roku 1880 vznikl tzv. Spolek řemeslnicko-živnostenský spojených a vůkolních obcí velkobřevnovských se sídlem v Tejnce a v roce 1892 byla ustanovena společenstva veškerých živností v Tejnce, sdružující členy z Břevnova, Vokovic, Veleslavína, Dolní Liboce, Nebušic, Řep, Ruzyně a Střešovic.

V posledních několika desetiletích 19. století došlo v důsledku obrovské populační exploze v Tejnce k rozvoji hospodářské činnosti, která nyní získala prvenství nad dosud převládající zemědělskou produkcí. Tejnka v této době proslula svým vyhlášeným perníkářstvím, výrobou měchů, které byly díky své jedinečně kvalitě dováženy až do Tyrolska, truhlářstvím, natěračstvím, kamnářstvím či hrnčířstvím (Velkou hrnčířskou dílnu vybudovali v Tejnce Václav a Josef Klausovi). Co do využití pracovních sil, které se v lidnatém Břevnově hojně nacházely, musí být zmíněno bourání hradeb i stavba zeměbraneckých kasáren u Strahovské brány.

V důsledku rozvoje občanské společnosti, náboženské sekularizace, oslabení moci církve či rozvoje místní samosprávy se počátkem 20. století např. Břevnovský klášter zbavil většiny svých pozemků ve prospěch spojených břevnovských obcí, aby tak mohl vzniknout sjednocený Břevnov více méně v té podobě, jak jej známe dnes. To bohužel zredukovalo i samostatnost dílčích obcí, které dosud tvořily spojené břevnovské obce, ve prospěch celku. Tento krok – spojení příslušných obcí (Tejnka, Velký a Malý Břevnov, Dolní Liboc se od tohoto kroku distancovala) do sjednoceného Břevnova, tak de facto znamenal začátek postupného zániku této osady.

Vznik Břevnova takového, jak jej známe dnes, se datuje do roku 1908, kdydošlo ke sloučení všech samostatně až do té doby očíslovaných osad Břevnova, tedy Velkého Břevnova, Malého Břevnova a Tejnky.

Za 1. světové války bylo na frontu odvedeno velké množství břevnovských mužů, kteří byli zapojeni v největší míře do 28. pěšího pluku a 8. zeměbraneckého pluku. Na počátku války byly veřejné břevnovské prostory (především tzv. Jubilejní škola, dnešní ZŠ Marjánka) využívány ke strategickým vojenským účelům – jednalo se o zřízení vojenské nemocnice, vybudované v budově školy pro raněné vojáky navrátivší se z fronty. V důsledku tohoto aktu byla výrazně snížena kvalita výuky, která v přeplněných třídách provizorně probíhala v klášterní škole Břevnovského kláštera.

Prvním dnem roku 1922 se stal Břevnov součástí tzv. Velké Prahy, XVIII. pražského obvodu.

Tato centralizace, jíž se opět omezila suverenita Břevnova a také již tak dost podřízené Tejnky, nicméně přinesla do této lokality dosud netušené možnosti rozvoje. Do Břevnova bylo v této době lze mnohem snáze zajistit finanční prostředky, potřebné k obnově obecního majetku a hospodářství. S obdobím 20. a 30. let minulého století je spojena také změna charakteru obce z vesnického na městský, zapříčiněná masivním přílivem přistěhovalců a hospodářské činnosti. Jako její nejvýznamnější příklad uveďme výstavbu tramvajové trati spojující centrum Prahy s Břevnovem. Roku 1928 byl dostavěn a do provozu uveden úsek tramvajové trati do zastávky Vypich, roku 1937 byla trať prodloužena do zastávky Bílá Hora, kde je zakončena dodnes.

Za druhé světové války byl ekonomický život na Břevnově omezen pouze v relativně nevýznamné míře, neboť zde již působili spíše živnostníci či malé továrny, které se díky válečnému hospodářství spíše rozvíjely, než aby se dočkaly výrazných ekonomických propadů. Válka jako taková se po přibližně tisíciletých dějinách obce snad poprvé Břevnova nedotkla bojovými akcemi či jejich přímými důsledky. Existují ovšem také jisté výjimky – byli to např. němečtí vojáci ubytovaní v Břevnovském klášteře či bombardování Šlikovy ulice (původně součásti Tejnky) během Květnového povstání roku 1945.

Břevnov ovšem proslul aktivními odbojovými spolky. Nejvýznamnějším z nich byla tzv. Obrana národa, tvořená antinacistickou generalitou původní čs. armády. Tato organizace měla v Břevnově a okolních obcích silné postavení, nicméně kvůli špatnému utajení byla během svého působení v letech 1939-1941 destabilizována a prakticky zbavena svého výsadního vlivu v boji proti nacismu. Ve významné míře proslul Břevnov také místním průběhem Květnového povstání roku 1945. V této době zde působily povstalecké vlastenecké skupiny, počínající 4. května své zpočátku chabé ozbrojené výpady proti německým jednotkám v Břevnově, na Pohořelci či Strahově. Jednalo se o bojůvky, kdy stály povstalecké pušky proti obrněným vozidlům, tankům či panzerfaustům německé armády. Nicméně spolu s menšími bojovými úspěchy se odbojářům podařilo získávat více lepší výzbroje (památným dnem je zde např. 6. květen: Tento den Břevnovští získali prvních šest pancéřových pěstí a granáty). Po vítězství dne 8. května byli všichni živí němečtí vojáci odejiti a všichni němečtí civilisté či čeští kolaboranté umístěni do potupných podmínek internačního tábora v Břevnovském klášteře.

Výrazný vliv měla vývoj a charakter Břevnova a nyní již zaniklé osady Tejnka éra socialismu. Komunistická strana totiž na rozvoj v dosavadním slova smyslu příliš nedbala a historické jádro Břevnova, které se přibližně překrývá s původní osadou Tejnka, tak počátkem 50. let počalo chátrat. Změnou územního plánu z roku 1949 se Břevnov stal součástí Prahy 5, poté se roku 1960 stal v rámci změny druhé součástí Prahy 6, jejíž částí je dodnes.

V 80. letech měla být někdejší osada Tejnka srovnána se zemí: radnice vyhlásila nad čtvrtí stavební uzávěru. Lidé přestali do svých domů investovat a ty zůstaly zachovány v původní podobě. Naštěstí došlo ke změně režimu a lokalita tak zůstala zachována tak jak byla, i když se stále objevují snahy o její narušení a výstavbu nevhodných obytných domů na jejím území.  

Děkujeme studentu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Benjaminu Schneiderovi, z jehož seminární práce Pražská usedlost Tejnka jsme čerpali

Na fotografie ze starého Břevnova se podívejte ve fotogalerii.

Tejnka v datech

13. století: první připomínka poplužního dvora Týnka

počátek 18. století: vznik usedlosti Tejnka

1848: vznik tzv. spojené břevnovské obce (Velký Břevnov – původní osídlení okolo Břevnovského kláštera, Malý Břevnov – relativně mladá zástavba okolo Bílé Hory, Tejnka a Horní Liboc)

1908: sloučení Velkého Břevnova, Malého Břevnova a Tejnky

1922: přičlenění Břevnova k tzv. Velké Praze

2003: vyhlášení Tejnky městskou památkovou zónou

• Předchozí
• Následující