"Obyvatelstvo obcí břevnovských zaměstnává se rolnictvím a mlékařstvím. Také řemesla jsou zde v rozkvětu.
Perník cukrářů břevnovských zasýlá se v bednách daleko po Čechách.
Zvláštností jest též rukavičkářství, jímž celé rodiny se obživují a k účelu tomu kůži z továren pražských domů k zapracování sobě nosí.
Znamenité kovářské měchy a zboží sedlářské až do ciziny zasýlá Bartol. Beneš a syn, jejichžto chvalně známé firmě dostalo se na mnoha výstavách čestného vyznamenání.
Naši truhláři, natěrači, kamnáři a hrnčíři i Prahou hledání jsou.
Veliké tovární závody umělého hrnčířství mají v Tejnce pánové Václav a Jos. Klaus.
Řetězokovářstvím a sýrařstvím živí se větší část lidu z Malého Břevnova.
Z naplavené hlíny alluviální pálí se ve velké kruhové peci výborné cihly, kdež v cihelně klášterní zaměstnává architekt pan Václav Holeček na 30 lidí.
Je zde též ložisko výborné hlíny ku nabíjení pecí pekařských, cukrářských a pernikářských. Hlína tato, která má po celé Praze zaslouženou dobrou pověst a které se ročně na 200 vozů do Prahy dováží, dala podnět ku specielně břevnovské živnosti ´nabiječů pecí´, kteří až do nedávných dob jen v Břevnově byli a jsou dosud zde hledání, dojíždějí až do Tyrol.
V Břevnově jest velmi mnoho zedníků a naši fasádníci jsou hledání na Moravě a dojíždějí do Švýcar, do Německa, do Uher a j."

Sdružení Tejnka

         Napište nám

@