- Vytvořeno: 4. květen 2025
- Zobrazení: 6847
Je rozhodnuto o budoucnosti rozlehlého pozemku mezi ulicemi Bělohorská a Hošťálkova! Nezastavěná parcela je z jedné strany ohraničena Kutnauerovým náměstím, její druhý cíp vede do ulice 8. listopadu. O výstavbě na této parcele se vedly spory už více než deset let.
Na pozemku byla od roku 1890-1920 pískovna, kde se těžil písek pro stavbu domů v Tejnce, posléze v Břevnově. Dle vzpomínek pamětníků se kolem roku 1936 u Kutnauerova náměsti zřítil chlapec do šachty a zemřel zde. Zjistilo se, že pod pozemkem vede tunel, který prý spojuje Břevnovský klášter s Anenským klášterem. Část šachty byla poté zasypána a pozemek začal zarůstat náletovými dřevinami.
V roce 1980 byl na pozemku prováděn hloubkový geologický vrt v souvislosti s plánovanou výstavbu výškových panelových domů. Díky špatné geologické situaci, zde byla nakonec plánována jen dvoupodlažní budova školy a od výstavby panelových domů bylo ustoupeno. Proto byly pozemky vedeny v územním plánu jako „veřejné vybavení“. V roce 2010 však Zastupitelstvo hl. m. Prahy na žádost investora odsouhlasilo změnu funkčního využití ploch na funkci všeobecně obytnou.
Parcela byla původně majetkem fyzické osoby, jejímž zástavním věřitelem byla developerská společnost Central Group. Nyní je dle katastru nemovitostí tato developerská firma přímým majitelem pozemku.
Od roku 2013 vyvíjí Central Group aktivity, týkající se budoucí zástavby. Původně měl v plánu výstavbu dvou výškových domů se sto byty o celkové nadzemní ploše 6000 m2. Každý dům měl mít pět nadzemních podlaží a podzemní garáže. V návaznosti na tento záměr podal investor žádost o úpravu kódu míry využití území z „C“ na „F“ (zvýšení koeficientu podlažní ploch, snížení koeficientu zeleně). Městská část Praha 6 tuto žádost zamítla, investor proto návrh redukoval a požádal o úpravu kódu míry využití na „E“. S touto úpravou vyjádřila nesouhlas Komise územního rozvoje MČ Praha 6 i samotná městská část, přesto ale Hlavní město Praha změnu územního plánu posvětilo. Koeficient zastavěné plochy se tak zvýší z 0,5 (C) na 1,1 (E), koeficient zeleně naopak klesne z 0,55 na 0,35.
Dotčení sousedé se proto v roce 2017 obrátili na primátorku hl. m. Prahy s dopisem, který si můžete přečíst zde a zde (2.strana), k žádné změně ale nedošlo a změna územního plánu je tudíž platná.
V květnu 2024 požádal investor o stavební povolení, vůči kterému podali v červnu 2024 sousedé námitky. Mezi nejpodstatnější připomínky patří, že stavba je v rozporu s urbanistickým charakterem území a nerespektuje strukturu jeho stávající zástavby (viladomy a menší bytové domy). Sousedé se obávají, že umístění nadměrně vysoké a objemné stavby by způsobilo „utopení“ jejich nemovitostí. Došlo by také k narušení soukromí a pohody bydlení, k navýšení hlukové a emisní zátěže (zajíždění automobilů do garáží novostavby) a k podstatnému úbytku zeleně - zastavěná plocha navrhované stavby je cca desetinásobná oproti zastavěným plochám většiny okolních domů.
Námitky podal také Institut plánování a rozvoje (IPR), který zastupuje hlavní město Prahu jako účastníka řízení, a to zejména z důvodu, že záměr není v souladu s charakterem a výškou okolní zástavby a dostatečně nezohledňuje pěší pohyb v rámci nově realizované ulice. IPR dále doporučoval vybudován jižního chodníku v ulici 8. listopadu mezi plánovanou novou ulicí a ulicí Šultysova, ke zlepšení pěší prostupnosti území.
Od října 2024 probíhalo stavební řízení. Nejen obyvatelé sousedních domů věřili, že se podaří zachovat charakter místa, ohrožený navrhovaným záměrem.Jejich naděje ale byly liché. Stavební úřad Praha 6 udělil v dubnu 2025 stavební povolení společnosti CENTRAL GROUP a. s. pro výstavbu nového bytového domu „Kutnauerovo náměstí“. Na místě tak vyroste novostavba bytového domu se 34 byty, pěti nadzemními a jedním podzemním podlažím. Součástí jsou i garáže pro 53 aut. Dům bude napojen na stávající ulice 8. listopadu a Vodňanského, vznikne nová jednosměrná komunikace.
Projekt se nachází v citlivém území Břevnova a dotýká se řady vlastníků sousedních nemovitostí. Námitky se týkaly zejména výšky, charakteru zástavby, hmoty stavby, dopadu na veřejný prostor a dopravní zátěže. Důraz byl kladen na porovnání výškových hladin, přičemž navrhovaná stavba překračuje výšku okolní zástavby, což potvrzují i námitky Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (lokalita je svažitá, což výrazně ovlivňuje vnímání novostavby z různých směrů). Stavební úřad na tyto námitky reagoval tím, že neporovnává výšku hřebenů střech, ale zohledňuje regulované výšky dle ÚAP. Námitkám nebylo vyhověno a výstavba nového bytového kolosu má tedy zelenou.
