Předseda Sdružení Tejnka Marek Šálek uspěl v literární soutěži, vyhlášené v rámci projektu Literáti z naší čtvrti. V kategorii fejeton získal třetí místo. My břevnovští jen doufáme, že se jeho vize o tom, jak bude vypadat Praha 6 za sto let, nenaplní:

Nirvána II / Ráj na dohled

Starosta ukončil poradu vedoucích odborů a vyšel na terasu. Mezi vzrostlými stromy a liánami byl příjemný chládek. Voněly tu vistárie, ve voliérách štěbetali papoušci, golfová jamka jako kdyby tiše vzdychala: „Jen jednou, pak zase půjdeš pracovat!“

Je to tady jako v ráji, pomyslel si starosta a vzpomněl si, kolik urážek se tehdy sneslo na jeho hlavu. Podobné relaxační zahrady plné zeleně přitom vznikly na střechách všech veřejných budov v Praze 6. „A komu za to můžeme být vděční, ha!“ vyhrkl si pro sebe v návalu rozrušení. 

Vybavil si, jak za ním ten tajemný muž přišel poprvé. „Každý, kdo se vydal cestou spolupráce s naší společností, na nás dnes vzpomíná s vděčností,“ pronesl dotyčný významně. Načež přednesl návrh, který od základů změnil nejen starostův život, ale i podobu celé čtvrti.

Krátce na to zastupitelstvo odhlasovalo projekt „Revitalizace Strahova“ a změnu územního plánu, spočívající v převedení pozemků na známém pražském kopci z kategorií SP a SO (sport, oddech), PS a ZP (sady, parky, zahrady), LR a ZMK (lesní porosty, městská zeleň) na OB (čistě obytné).

Vyplatilo se to. Území, na kterém se kdysi nacházel rekreační areál Ladronka a obora s chátrajícím a nevyužitým letohrádkem Hvězda, dnes připomíná splněný sen všech, kterým leze krkem to věčné kverulantství ochránců žabiček, památkářů a dalších nespokojenců a křiklounů.

Na hřebeni mezi Pražským hradem, Petřínskou věží a Bílou horou se nyní díky tomuto vítězství zdravého rozumu rozprostírá vkusný bytový areál pro deset tisíc spokojených rezidentů. Čerstvý vzduch, unikátní výhledy na město. Blíž památkám, kultuře, zeleni. Blíž lidem.

Jedné věci bylo starostovi líto. Na Ladronce se naučily jeho děti jezdit na kole, on sám tam kdysi každou středu hrával fotbálek. Do Hvězdy chodíval se svojí ženou, později tam venčil psy. Ale chápe to, není dnešní. V přírodě je člověk díky soustavě nedávno zprovozněných tunelů autem za dvacet minut.

Ostatně není to první příklad zdařilé transformace tak rozsáhlého území. Podobně se v minulosti povedlo rekultivovat takzvaný „pás břevnovských usedlostí“ podél potoka Brusnice: Petynka, Vincentinum, Malovanka... Na jejich místě vznikly hotely, kanceláře, byty. Stát zůstala jen Kajetánka.

„Proč mě tak třeští hlava?“ zamračil se starosta a promnul si dlaněmi spánky. Dostal chuť zajít hlouběji do útrob střešní džungle, odkud ho nerušily výhledy do jámy staveniště na centrálním náměstí. Zhluboka dýchal a snažil se rozvzpomenout, jak vypadá jogínská poloha ze včerejší lekce.

Nic, bolest nezmizela. Rozhodl se, že večer zajde k pítku v Tejnce. Od té doby, co se s rodinou přestěhoval do strahovského komplexu Nirvana II., to sem má kousek. A pokaždé znovu ho překvapí, jaké má to místo zvláštní půvab. Přitom kdysi se to tu prý mělo celé bourat…

Vlastně jsou to obyčejné domky, dvorky a zahrádky. A musí se tu blbě parkovat, pomyslel si. Taky slyšel, že tady každou chvíli někoho vykradou a po nocích tu lidi hodně vysedávají na lavičkách přímo na ulici. Ale stejně. Někdy se bude muset přeptat, jestli tady není něco ke koupi.

Konec

Sdružení Tejnka

         Napište nám

@