- Vytvořeno: 23. listopad 2017
- Zobrazení: 1583
Víte, že Tejnka je rodištěm orginálního výtvarníka Josefa Matičky? Matička se narodil v Tejnce, tehdejší osadě u Prahy, 13. 9. 1893. Patří mezi solitéry českého výtvarného umění, podobně jako Josef Lada či Jan Zrzavý, kteří svou tvou vybočují z dobových schémat výtvarného umění. Jeho životní příběh je natolik zajímavý, že se o něj s vámi podělíme:
Josef byl jediným dítětem Floriána a Veroniky Matičkových. Od útlého dětství rád maloval. Několikrát se neúspěšně pokusil o přijetí na Akademii. Jeho zklamání bylo tak velké, že zničil téměř všechny své dosavadní práce. Při studiu na České vysoké škole technické se seznámil s Annou Theinovou, která pocházela z židovské rodiny z Litomyšle a byla první dívkou, která maturovala na litomyšlském gymnáziu (v r. 1917). Poté završila studia ve Vídni doktorátem z filozofie. Přesto, že obě rodiny sňatku nepřály, Anna a Josef se v r. 1923 vzali. Od r. 1924 bydleli v Praze na Letné. Matičkův zdravotní stav ale nebyl dobrý, jeho vleklá nemoc (tuberkulóza páteře) mu znemožňovala výkon povolání, a tak rodinu finančně zajišťovala Anna. Se svým vzděláním nemohla najít zaměstnání, nakonec získala práci v Ženské národní radě, ale místo brzy opustila. V r. 1927 si otevřela obchůdek s cukrovinkami Bonbon. Protože dobře prosperoval, přemístila ho na Letnou. Zde Matičkovi ve 30. letech ukrývali uprchlíky z nacistického Německa.
V r. 1925 se Matička ze své nemoci zotavoval v ozdravovně. Pro jeho zdravotní stav bylo důležité horské a vesnické prostředí, a tak spolu se svou ženou navštívil Pustou Rybnou, Budislav, Boletice. Všude tam se Matička snažil tvořit. V r. 1930 se Matička z dlouhodobé vleklé nemoci zotavil a začal se plně věnovat malování. Ve svých 39 letech poprvé představil své dílo veřejnosti. V březnu r. 1939 ve snaze uchránit Annu před pronásledováním nacistů Matičkovi uzavřeli katolický sňatek. V r. 1940 Anna přišla o svůj obchod. V tomtéž roce pořádá Sdružení výtvarníků Matičkovi samostatnou výstavu. Anna Matičková se však zahájení z rasových důvodů zúčastnit nemohla. V r. 1941 se Matičkovi žijící ve smíšeném manželství odjeli před sílícím tlakem nacistů do Litomyšle. Pro záchranu alespoň části majetku se později rozhodli pro rozvod, avšak to by pro Annu znamenalo okamžité zařazení do nejbližšího transportu a tak sňatek zase obnovili. Matička byl ale vyzván, aby se s Annou rozvedl, což odmítl. V r. 1942 vstoupila Anna Matičková společně s celou svou rodinou do transportu, ale po zásahu svého bratrance MUDr. Theina z něj byla vyřazena. Se svými blízkými se už ale nikdy nesetkala, všichni zahynuli v koncentračním táboře v Osvětimi. V září r. 1944 byla Anna deportována nejprve do sběrného tábora Hagibor v Praze a odtud v únoru r. 1945 do Terezína. Také její manžel byl zatčen, dopraven do pardubického gestapa, pak do sběrného tábora Hagibor v Praze, kde se krátce a tajně s Annou setkal.
Válečné útrapy oba přežili, po válce se shledali v Praze a přestěhovali do Litomyšle. Matička se opět vrátil k malování. Anna Matičková začala pracovat jako dopisovatelka Rudé záře, psala především o průběhu lidových soudů s místními kolaboranty, později pracovala jako redaktorka tiskového oddělení ÚV KSČ, Matička je jmenován kulturním patronem okresu Litomyšl.
V r. 1951 si Matička vážně poranil nohu v koleni postižném tuberkulózou. Tento úraz způsobil jeho sníženou pohyblivost, a proto začal malovat náměty z okolí jeho bydliště v Praze v Dlouhé ulici (čtvrti Na Františku, ulice kolem Haštalského kláštera a Anežského kláštera). Kvůli svému židovskému a buržoaznímu původu byla Anna Matičková propuštěna z místa redaktorky a začala pracovat v antikvariátu u Karlova mostu v Praze (až do r. 1962).
Na konci svého života se Josef Matička rozhodl, že kolekci svých obrazů a obrazů dalších významných českých umělců (např. Emila Filly, Josefa Čapka, Jana Zrzavého) věnuje městu Litomyšl. Matičkova sbírka byla umístěna v Městské galerii v domě U Rytířů a i dnes tvoří základ sbírkového fondu galerie.
Josef Matička zemřel v roce 1976 a až do své smrti se věnoval malování. Matičkovu posmrtnou masku odlil sochař Olbram Zoubek, ten také vytvořil sochu Múzy nad Matičkovým hrobem v Litomyšli.
Zdroj: Galerie Kroupa a Wikipedie
