- Vytvořeno: 28. únor 2025
- Zobrazení: 11692
Přestože se do vnitrobloku mezi ulicemi Za Strahovem a Šlikova již zakously buldozery, spor o soulad stavebního záměru s právními předpisy, urbanistickými pravidly a dopady na okolní prostředí, který započal již v roce 2011 stále pokračuje.
Ve čtvrtek 27. února Městský soud v Praze znovu řešil bytový projekt Závěrka, což mu na základě kasační stížnosti nařídil Nejvyšší správní soud a byla to tak poslední možnost ovlivnit už probíhající stavbu. V malé jednací síni se sešlo několik sousedů z dotčených staveb, advokáti žalobců i zástupci magistrátu a developera. Žalobci znovu zopakovali své námitky vůči velikosti celé stavby, která hrubě zasahuje do památkové zóny. Advokátka developera používala manipulativní argumenty, jak stavba pouze navazuje na současné budovy a že není v žádném případě umístěna v Tejnce, jen s ní tak trochu sousedí. Soud se ale námitkami už znovu nezabýval s tím, že se s nimi vypořádalo předchozí řízení. Žalobu na místě zamítl, ale žalující strana je rozhodnuta opět podat kasační stížnost k NSS. Zbývá tak stále malá naděje, že se obří stavba ještě upraví.
Co předcházelo?
Výstavbu masivního bytového komplexu v srdci památkové zóny Tejnka v roce 2012 stavební úřad posvětil, původní povolení ale bylo zrušeno správními soudy. Následně stavební úřad vydal nové povolení, které bylo opět napadeno účastníky řízení. Městský soud nejprve povolení zrušil, ale Nejvyšší správní soud nařídil nové projednávání, na základě kterého městský soud žalobní námitky ohledně rozporu s územním plánem, urbanistickým začleněním stavby či vlivem na okolí zamítl jako nedůvodné s tím, že i přes zjištěné procesní nedostatky neshledal zásadní pochybení.
Žalobci z řad obyvatel okolních domů podali poté kasační stížnost, kde namítali nesoulad stavby s územním plánem a její negativní vliv na okolní zástavbu, nedostatečné posouzení výškové hladiny nebo respektování historické zástavby a charakteru lokality. Považovali také za nezákonné, že správní orgány umožnily rozšířit projekt na další pozemky, které původně nebyly zahrnuty, namítali nedostatečnou dokumentaci (chyběly výkresy požadované vyhláškou) a stěžovali si na procesní nedostatky. A právě v tomto bodu dal Nejvyšší správní soud stěžovatelům za pravdu.
Městský soud totiž rozhodl bez ústního jednání, ačkoliv slíbil, že jednání nařídí. To vyvolalo legitimní očekávání, že se věc bude projednávat veřejně, což se nakonec nestalo. Nejvyšší správní soud proto rozhodnutí městského soudu zrušil. Věc byla vrácena k dalšímu projednání a Městský soud v Praze musí v lednu 2025 uplatněné námitky posoudit znovu.
Hlavní připomínky místních obyvatel:
Stavba by svým rozsahem a navrhovaným dopravním připojením znamenala rozsáhlý a nevratný zásah do charakteru čtvrti, která se nachází na území Památkové zóny Tejnka. Stavební úřad sice tvrdí, že podél okolních ulic jsou umístěny domy podobné kapacity, ale žádný z těchto domů ve skutečnosti nemá více než 15 bytových jednotek, zatímco počet bytů umísťované novostavby uprostřed vnitrobloku je 39.
Stavba svým vlivem a zejména nárůstem automobilového provozu výrazně zhorší kvalitu bydlení a životního prostředí v této oblasti. Navržené dopravní řešení - vyústění výjezdu ze slepé ulice do zatáčky mezi Liborovou a Závěrkou - ukazuje na absenci posouzení dopravní situace v místě, kde již nyní neprojedou dvě vozidla v obou směrech, aniž by jedno z nich nemuselo couvat.
Umístění komunikace ve vzdálenosti 1,7 m od fasády domu č. p. 552 výrazně zhoršuje životní prostředí a znehodnocuje bydlení v přilehlých obytných místnostech. Příslušná vyhláška hl. m Prahy požaduje třímetrovou vzdálenost. Tento požadavek je možno realizovat přesunutím trafostanice TS 4846, přesun je dle vyjádření PRE technicky možný a není k němu nutné udělení výjimky.
Argument, že jde o zástavbu proluky ulice Závěrka, je účelový a zavádějící a odporuje skutečnému stavu lokality. Ve skutečnosti jde o zástavbu zahradního vnitrobloku na území památkové zóny, pro řádné prodloužení ulice Závěrka by tedy byla nutná změna územního plánu. Výstavbou by došlo rovněž k likvidaci zeleně a dřevin, které zde plní nezastupitelnou ekologickou úlohu. Řešením by podle místních obyvatel bylo zrušení radikální snížení objemu stavby, přemístění trafostanice na náklady investora tak, aby byla splněna podmínka třímetrového odstupu od průčelí budovy č. p. 552, realizace stavby za dodržení podmínek OTTP, respektování připomínek a námitek účastníků řízení a v neposlední řadě kompenzace ekologické újmy vysázením nových dřevin ve stejném rozsahu.
Jak to bylo dál?
Odbor výstavby zamítl 37 z 39 námitek, zbývající dvě byly zohledněny částečně. Správní orgán vedl řízení se snahou vyhovět privátním obchodním zájmům žadatele: nerespektoval relevantní skutečnosti, obecné požadavky na výstavbu, ani námitky obyvatel. Výjimky z právních předpisů jsou přitom možné pouze v případě stavby veřejného zájmu, nevyhnutelné nebo společensky potřebné.
Po zamítnutí námitek se místní obyvatelé obrátili na soud a uspěli: Městský soud zrušil platnost územního rozhodnutí na tuto stavbu. Celá věc byla vrácena odvolacímu správnímu orgánu k novému projednání.Magistrát hlavního města Prahy, odbor stavebního řádu dne 4. 9. 2015 zrušil územní rozhodnutí z roku 2011 ve věci Bytového domu Závěrka včetně všech nestandardních výjimek, týkajících se zejména přístupové cesty.Věc se tedy vrací k projednání stavebnímu odboru Úřadu městské části Prahy 6. Citujeme z výše uvedeného Rozhodnutí magistrátu hl. m. Prahy: „Stavební úřad v novém projednání žádosti bude záměr posuzovat v souladu s právním názorem vyjádřeným Městským soudem v Praze a NSS, zejména se bude podrobně zabývat problematikou záměru výjimečného řešení odstupových vzdáleností, rovněž tak problematikou vhodnosti navrhovaného stavebního záměru v dané lokalitě, ve vztahu k institutu pohody bydlení“.
Navzdory stanovisku Magistrátu hlavního města Prahy v srpnu 2017 posvětil zastavění zeleného vnitrobloku Úřad městské částí Praha 6 a jeho stavební odbor, který vydal rozhodnutí o umístění stavby. Proti tomuto rozhodnutí se řada občanů odvolala a někteří se obrátili i na soud.
V roce 2023 svitla naděje. Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí stavebního úřadu i Úřadu MČ Praha 6 o povolení stavby s tím, že posuzovaná stavba není v souladu s okolní zástavbou ani platným územním plánem. Při odvolacím řízení ale přišla ledová sprcha: karta se obrátila a padlo definitivní rozhodnutí o schválení stavby. Poslední rozhodnutí bylo vydáno 6.2.2024 a nabylo právní moci 23.2.2024.
Zelená džungle ve vnitrobloku mezi ulicemi Šlikova a Za Strahovem se na konci března 2024 proměnila v poušť. Zmizely desítky stromů a ještě několik dnů poletovala nad pustinou hejna ptáků, kteří marně hledali svá hnízdiště.
Na podzim 2024 padly poslední stromy a na vzniklou poušť najely těžké stroje. Začala výstavba čtyřpatrového kolosu s 39 bytovými jednotkami Developer již začal prodávat byty. Na leteckých fotografiích developer prezentuje zeleň, kterou sám vykácel.
Obyvatelé okolních domů se přesto nevzdali, a podali kasační stížnost (kasační stížnost je mimořádný opravný prostředek, který lze podat k Nejvyššímu správnímu soudu České republiky proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu. Kasační stížnost lze podat například pokud bylo porušeno právo nebo došlo k procesním chybám, které mohly ovlivnit rozhodnutí).
V kasační stížnosti žalobci namítali kromě jiného nedostatečnou dokumentaci a stěžovali si na procesní nedostatky, a Nejvyšší správní soud dal stěžovatelům za pravdu a rozhodnutí městského soudu zrušil.
Věc byla vrácena k dalšímu projednání a Městský soud v Praze musel v únoru 2025 uplatněné námitky posoudit znovu. Devoleper mezitím při prodeji bytů vyzvihuje právě ty přednosti lokality, které jeho výstavba nevratně ničí.
Ve čtvrtek 27. února 2025 Městský soud v Praze znovu řešil bytový projekt Závěrka, což mu na základě kasační stížnosti nařídil Nejvyšší správní soud a byla to tak poslední možnost ovlivnit už probíhající stavbu. V malé jednací síni se sešlo několik sousedů z dotčených staveb, advokáti žalobců i zástupci magistrátu a developera. Žalobci znovu zopakovali své námitky vůči velikosti celé stavby, která hrubě zasahuje do památkové zóny. Advokátka developera používala manipulativní argumenty, jak stavba pouze navazuje na současné budovy a že není v žádném případě umístěna v Tejnce, jen s ní tak trochu sousedí. Soud se ale námitkami už znovu nezabýval s tím, že se s nimi vypořádalo předchozí řízení. Žalobu na místě zamítl, ale žalující strana je rozhodnuta opět podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Zbývá tak stále malá naděje, že se obří stavba ještě upraví.
Celá situace je bohužel výmluvným příkladem nefunkčnosti stávajícího systému. Absence jasných a jednotných stavebních předpisů vede k tomu, že se developeři snaží prosadit projekty zaměřené primárně na maximální zisk, často bez ohledu na místní kontext či potřeby. Výsledek pak závisí na schopnostech právníků, rozhodnutí soudů nebo na procesních pochybeních, což prodlužuje řízení na roky a udržuje všechny zúčastněné strany v nejistotě.
Reportáž České televize Developeři v srdci Tejnky najdete zde.
Dopis Sdružení Tejnka z roku 2021 a odpověď MČ Praha 6 najdete zde.
