Další kapitola z knihy vzpomínek na život v Břevnově v 60. letech 19. století autora Františka Tatouška Břevnovské obrázky se věnovala nečekané souvislosti mezi markýtskou poutí ve Hvězdě a zánikem populární součásti dámského oblečení té doby:
U nás zanikla krinolína v letech sedmdesátých truchlivým způsobem. Bylo v červenci roku 1867, o tak zvané sv. markytské pouti ve Hvězdě. Hlučná tato lidová slavnost, jež se pak časem zvrhla v hnusné orgie, bývala v tak ohromných rozměrech, že obora vypadala jako mraveniště. Tisíce a tisíce lidí hrnulo se v den pouti již v nejčasnějších hodinách z Prahy ven. Po silnici od Strahovské brány střídaly se davy lidu, dostavníky, selské povozy, vozy s nářadím, pivem a potravinami a různí drobní obchodníci, že směsice vypadala, jako by celý národ prchal z Prahy před nepřítelem.
Když hlučné veselí ve Hvězdě dostoupilo vrcholu, tu pojednou asi kolem čtvrté hodiny odpoledne strhla se strašná bouře, liják a krupobití, jakého nebylo pamětníka. Tisícihlavé zástupy se pojednou řítily z obory šíleně ven, každý hleděl, kde by se ukryl. Zatím se lilo jako z konve, křik dětí a vřískot ženských mísily se do rachocení hromu. Strašně se při tom vedlo krinolinám. V nastalé tlačenici praskaly na nich obruče, šlapáno po nich a se žen strhovány, jiné samy strhovaly se sebe nestvůrné „reifroky" a hleděly se většinou v jedné sukni bez klobouku uschovati v blízké Liboci, Břevnově a Tejnce. Tisíce krinolin, klobouků a různých jiných věcí zaházeno bylo ve Hvězdě a v příkopu u silnice. Když bouře ustala, činilo okolí Hvězdy dojem krajiny po velké bitvě, jenže bojiště pokryto bylo zničenými klobouky, slunečníky a hlavně spoustami krinolin. Zbylí „hvězdáři" je pak sbírali a nosili jako trofeje na holích, vracející se do Prahy.
Po této katastrofě nastala u našich dam antipatie proti nestvůrným krinolinám. Přispěly k tomu nemalou měrou též hanlivé popěvky pouličního písničkáře Haise, který v nich nemálo sesměšňoval krinolínovou katastrofu ve Hvězdě a popudil pražský ženský svět proti „reifrokům".
„U každé hromádky za Strahovskou branou / najdeš krinolínu celou roztrhanou / malér potkal Týni, Lízi, Apolenu / nechaly ve Hvězdě novou krinolínu" zpíval Hais – a bylo po krinolínách.
